Jak k nám dorazila návštěva

Konečně nastal námi všemi (mou a Zuze.....jak na tom byli chlapi netuším) očekávaný den a dorazila Rady.

Měla jsem trochu obavu, jestli to dopadne dobře, protože jsme do poslední chvíle nevěděli, jestli má nebo nemá roaming.........měla. Takže včera kolem 6 pm se naše drobná brightonská společnost rozrostla o Rady. Předcházelo tomu kratší plánování na skypu, během kterého jsme asi mírně vyděsily Marka a Rady zahlásila památnou větu, která asi tak nějak vystihuje všechno: "Holky, já jsem se včera málem rozbrečela!".....napjatě a s mírnou úzkostí jsme ji pobídly ať pokračuje, obávajíce se nějaké jobovky....."Já jsem si uvědomila, že nebudu moc přivést Bechervku!" (pouze příruční zavazadlo). Když jsme ji následně uklidnily tím, že v duty free určitě Becherovku mají, krize byla úspěšně zažehnána.

Zprvu jsem se mírně bála, že by návštěva mohla klukům vadit (i když mě ujišťovali, že ne), ale když vytáhla z kufírku dvě štrycle českého chleba a kakao a zahlásila, že by zítra mohla upict buchtu, moje obavy se rozplynuly v úsměvech na jejich tvářích :DDD

Večer jsme byli sednout na pláži s pivkem a neměřitelnou dávkou drbů (a Marka s Milanem jsme asi mírně vyděsily po druhé :)). Rady se tu líbilo (bodejť by ne), což jsem byla upřímně ráda. Ani netuší jaké štěstí vlastně má (první letošní sezení s pivkem na pláži bez hrozby umrznutím), protože z ČR přivezla neuvěřitelně krásné počasí, je tady vedro, slunce, neprší, nefouká (!)......(fotbal byl minulý čtvrtek a tam jsem měla bundu, mikinu a svetr a bála se, o své zdraví), takže asi nakonec vážně vytáhnu sandále a kraťasy.......

Až se vzbudí (cesta je fakt dlouhá a vyčerpávající), vrhneme se do víru James Street (největší kumulace gayů a nádherných obchůdků v Brightonu).......to se jí určitě bude líbit.....musím nabít foťák :)