Jak mi bylo blivno part 2

Po drobných obtížích žaludečního charakteru, jak jsem zmiňovala výše/níže, by se mohlo zdát, že už je všechno v pohodě, ale nebylo.

Takže poté co jsem asi 14 dní pila polotučné mléko a nedělalo mi nějak dobře, koupil Marek plnotučné (angláni zase musí mít něco extra, takže odtučněné je červené (!), nízkotučné zelené a plnotučné modré (!)) a já si toho nevšimla (a ani mě nenapadlo si že bych si měla všímat) a nalila si ho do kafe. To mě úplně zabilo natolik, že jsem nevylezla den z postele a rozhodla se pro sojovou alternativu (hnus největší), která ač se tak tváří, jako mléko, vůbec ale vůbec tak nechutná. Nejdřív jsem trpěla tři dny bez kafe (pro těžce závislého člověka je to docela výkon) než jsem se konečně dostala do obchodu před zavíračkou.

Zakoupila jsem tedy soya milk, které jsem hledala po celém Aldi jak idiot půl hodiny (na výběr bylo sladké/nesladké). Když jsem ho doma otevřela (nějaká dobrá duše mi poradila, ať k tomu nečuchám) a nalila si ho do kávy, měla jsem pocit, že piju kafe s ovsem.....ale řekla jsem si, že se to ještě dá (závislost je strašná věc). Ovšem druhý den, když jsem si dělala kafe a nalila si slavné soya milk, a se zalepenýma očima ho začala usrkávat, zažila jsem další nepříjemné překvapení. Milé mléko se srazilo. Kdyby aspoň zkyslo.......ne, ono se srazilo jenom v kafi, ve skleničce v pohodě.......velice mě to rozladilo. A další tři dny jsem pila jenom kafe se sraženým sojovým mlékem, nedoporučuju (pro svou závislost člověk občas udělá divné věci).

Pak jsem se opět dostala do obchodu před zavíračkou s úmyslem zakoupit jinou značku soya milk a jak si ho tak půl hodiny hledám po celém Sainsbury, všimla jsem si, že jeden borec bere Lactofree milk (mléko bez laktózy) a zauvažovala, jestli se u mě třeba nevyskytla alergie na laktózu. Vzhledem k tomu, že jsem měla kafe s příchutí sraženého ovsa dost, koupila jsem ho, abych následně zjistila, že alergie na laktózu to fakt není (když jsem málem uprostřed konverzace ohodila Rady....promiň). Bezlaktózové mléko tedy taky ne.

Pozorováním jsme s holkama (zdravím Rady a Zuze) stanovily příznivé podmínky pro pití kafe s britským mlékem............zjistily jsme, že když se před kafem najím, tak docela v pohodě, když ho vypiju nalačno, problém. Takže jsem s velkým odporem a nechutí začala asi po dvaceti letech snídat (a někdy si říkám, že ta nevolnost z mléka nebyla tak děsná jak nevolnost z ranního jídla).

Teď zrovna probíhá experiment v řízených podmínkách s odtučněným mlékem a zatím to vypadá dobře.........takže svítá jistá malá naděje, že bych si zas po dlouhé době mohla užít ranní kafíčko jako člověk........ve Starbucksu jsem zatím nebyla, ale v Costě jenom kafe se soya milk (jak to sakra dělají, že se jim nesrazí)....no ale já měla s mlikem do kafe problém i v Polsku.....

A kdybych díky tomu aspoň zhubla, ale ono ne!

:/