Jak jsem dělala stewardku na Brighton Pride - part 4

Poté co jsme se s Jackem konečně našli (na plánku), nastalo období klidu, kdy se skoro nic nedělo. Jack tam chvilku smutně stál a pak se mi svěřil, že ho zase někdo považoval za holku. Jack má totiž delší vlnité vlasy s cůpkem vzadu a velké oči s dlouhými řasami, což v kombinaci s mládím a absencí vousů vede k častým omylům. Snažila jsem se ho utěšit, ale bohužel.....ostaně během dne se mu to, chudákovi, stalo ještě několikrát......

A pak to začalo.......do parku dorazil průvod a s ním i miliarda lidí, kteří chtěli vědět miliardu věcí, můj oblíbený dotaz: "I want to collect my ticket, shall I go to ticket collection? (chci si vyzvednout svůj lístek, mám jít do okýnka, kde se vyzvedávají lístky?)" no, když jsem to slyšela poprvé, myslela jsem si, že si ze mě dělají srandu......nedělali, mysleli to smrtelně vážně......Nb dotaz "Pracuju někde tady, kam mám jít?" "Hm....no asi tam, kde máte sraz?" Nb "Neviděli jste kam chodí lidi v bílých teniskách a modrých riflích?" "Hm......ne, každej druhej tady má rifle.".......další pro mě nepochopitelná věc byla dvojitá cedule, vlastně na jednom sloupu byla cedule s nápisem "ticket collection" a šipka v levo a na druhé byl nápis "box office and ticket collection" a šipka vpravo, takže trochu zmatek, naštěstí někdy během odpoledne jedna z cedulí zmizela (ani jsem neměla čas všimnout si kdy), takže zmatku mírně ubylo.

Další postřeh z akce byl ten, že Briti nečtou co mají napsané na vstupence (radši se osumkrát dementně zeptají)....no ale z toho žádná vtipnost nevyplynula, takže tady nebudu zbytečně fňukat ;)

Mezi těmito stále se opakujícími otázkami za mnou přišla skupinka asi deseti gayů s klasickým dotazem o vyzvednutí lístku, když na ně znenadání zaútočil čmelák. Borci začali pištět a ječet a ten co se mě ptal, se dokonce schoval za moje záda, když jsem ho odháněla brožurkou s instrukcemi. Když jsem ho konečně zahnala, začali borci pro změnu pištět, že jsem je zachránila a jeden po druhém mě (za Jackova pozvednutého obočí) objali.

Další šok jsem zažila v momentě, kdy ke mě přišel policajt o hlavu vyšší než já (!) a sdělil mi, že na tom plácku za zídkou sedí parta asi deseti až patnácti lidí a kouří trávu ať s tím něco udělám.......zalapala jsem po dechu a přikývla.......borec spokojeně odešel a já jsem si začala představovat, co asi udělám......napadlo mě počkat na Jacka až se opět vrátí ze záchodu, kam zmizel pokaždé, když se na obzoru objevil nějaký průser. Jack mě vyslechl, pokýval hlavou a pak rozvážně prohlásil: "Kašlem na to," a tak se i stalo.....což bylo asi to nejrozumnější co jsme tak asi mohli udělat, protože při představě, že dělám nenene, panáčku na patnáct zhulenců, mi nebylo příliš volno......

V dalším pokračování se dozvíte jak jsme volali záchranku, jak jsem nevěřila svým očím na záchodě (hned dvakrát), jak mě opravdu hodně nasral jeden policista a konečně o Milanově bodláku (možná)