bara bloguje under construction: Jak jsem se ubytovala

Po vynikající cestě tramvají a nekonečném hledání kolejí, jsem konečně stanula před nápisem "Dom studencki Piast" jako kráva na jedné z budov.

Nejdřív se mi tomu ani nechtělo věřit, ale byla jsem vážně na místě.

Nejdřív jsem se na chvilku posadila na lavičku v (dejme tomu) hale a jelikož jsem neměla žádné peníze od školy, hledala jsem vhodnou příležitost jak vytáhnout valuty z tajné schovky (zenuš, netlem se :D)....marně, řekla jsem si proto čert to vem a nějak jsem ty prachy ven dostala. Pak jsem šla na recepci. V recepci mi rozuměli anglicky a poslali mě do kanceláře, kde mi taky rozuměli anglicky a dokonce o mě i věděli.....ptž po zkušenosti v bance jsem měla vážné obavy, jestli mě vůbec někdo čeká........a všecko proběhlo naprosto hladce......pak mi řekli, že jestli nemám peníze, tak v pohodě, že můžu zaplatit až potom....což mě překvapilo, jak jsem se dozvěděla později, Univerzita věděla (asi od banky), že mi nic nedali, takže volali Piastu (možná někdo něco zdrbal na Univerzitě, no to už je jedno).

Pak se mě paní zeptala, jestli chci bydlet s Polkou nebo Češkou, řekla jsem že s Českou a volba se ukázala být správná....stejně jako nápad jet se nejdřív ubytovat a až potom do školy, protože jak jsem zjistila od nové spolubydlící, povlečení, deky (ano, deky jako 2 deky ne deky jako peřina), polštář, lampička, switch a něco z nechutné umělotiny o čem jsme se nakonec s Verčou shodly, že by to mohl být ubrus, se vydávají jenom do 15.00, což se paní v kanceláři zapomněla zmínit. Do výdejny jsme doběhly 14.55, pět minut klepaly a když jsme to málem vzdaly, sklad se naštěstí otevřel, ptž fakt nevím pod čím bych asi spala. Jinak kdyby Verča nevěděla kde ten sklad je, podle popisu paní v recepci bych ho nikdy v životě nenašla.

Pokoj mi připadal v pohodě a když jsem konečně sebrala odvahu jít se podívat do koupelny, propukla jsem v jásot......žádný očekávaný hnus jak v Lublinu se nekonal......a když jsem se vrátila a sdělila svoje nadšení Verče, nevěřila mi.....pokoj atd jí moc v poho nepřipadá :)

Dalšími spolubydlícími na buňce jsou Polka a její bratr.......neustále se hádají (jak jinak.....bydlet s bratrem na kolejích je taky nápad) a Polka, u které ještě doteď nevím jak se jmenuje a asi jsem ji ještě ani neviděla, neustále práská dveřma......ale zcela nepochopitelným způsobem (přiznám se, zkoušela jsem to napodobit, když jsem byla na buňce sama....nepodařilo se) převážně v časných ranních a pozdních nočních hodinách.......ale v poho, mohlo to být horší :)

Složila jsem si vyzvednuté věci na postel a letěla do školy........ale o tom zase jindy