Jak nám asi hořela škola

Na přání čtenářů, kteří jsou znudění čtením o jídle :) (ačkoliv já si myslím, že jíst člověk musí denně, tak proč si to neudělat příjemným zážitkem) je tu historka z poněkud jiného soudku......

Sedím si tak ve čtvrtek ve škole za svým stolem a snažím se konečně dodělat nějakou tu mapu, když se ozval řev sirén až se celá budova otřásla......nejdřív jsem to moc neregistrovala, protože jsem měla sluchátka a kdekomu tady zvoní mobil různými skřeky, takže jsem seděla vyčkávajíce, pamětiva co se mi stalo když jsem se posledně jako jediná evakuovala na Magistrátu na praxi (paní v kanclu se mi pak 4 dny smály, že to nebyl nahlášený cvičný poplach, tak co blbnu.......pak přišel bezpečák a všechny seřval tak, že jsem se zas smála já). Když jsem ale viděla jak se Richard zvedá a bere si bundu (já bych si asi vyrazila bez bundy, blbec), usoudila jsem, že je na čase konat.

Po cestě, kdy šel celý chumel lidí naprosto spořádaně k požárnímu východu usměrňován požární hlídkou ve žlutých fosforových vestách, kteří byli koučováni bezpečnostními techniky v oranžových fosforových bundách, jsem se Richarda ptala o co go, říkal, že neví, ale snad je to požární cvičení. Mezi tím jsem se ještě stačila seznámit s Kimem (teda aspoň myslím, že se tak jmenuje, člověk si nemůže být jistý ničím). Když jsme došli na vyhrazené místo na dvoře nastalo dlouhé čekání ve větru a mlze (aspoň že čirou náhodou nepršelo). Slyšela jsem nějaké borce jak říkali, že byl na chodbě v druhé části budovy cítit kouř a pak se objevili hasiči, všechno se ale odehrávalo na druhé straně školy. Když přestaly houkat všechny sirény, začali jsme se přesunovat zpět do školy, ale byli jsme evakuováni znova, protože "to ještě není bezpečné".

Tak nevím, buď to byl dokonale realistický cvičný požární poplach (můj druhý v UK za 14 dní co jsem tady) nebo fakt hořelo.....